Mitochondrie
Znáte je?
Nám všem je jasné, že lidské tělo se skládá z tkání. A ty obsahují buňky. Ovšem to, že buňka se také z něčeho skládá, už nám tak jasné být nemusí. Přitom většina buněk lidského těla má obdobnou stavbu, pochází z jedné zárodečné buňky.
Můžeme proto říci, že každá buňka má obdobné komponenty s jinými buňkami. Jen pro zjednodušení – třeba velká kulovitá věc uvnitř buňky se jmenuje jádro. Funguje jako jakýsi harddisk se všemi informacemi pro funkci a obnovu buňky. Pak v buňce najdeme různé další komponenty (říká se jim organely), které něco vytváří. Třeba bílkoviny potřebné pro stavbu těla. Ovšem takový buněčný počítač s harddiskem a k němu připojená továrnička na výrobu bílkovin potřebuje energii – a tu jim dodávají mitochondrie. Jsou to jedny z nejmenších organel v buňce, ale zato je jich tam hodně. Každá z nich funguje jako malá elektrárna, navíc spojená s „akumulátorem“ energie. Jestli se mitochondrie porouchají, nebo jich dokonce část zanikne, pak to odskáče funkce buňky. A hned máme zaděláno na nehezkou nemoc.
Malé elektrárny v nás
Mitochondrie jsou nesmírně výkonné. Pokud by měly naše jaderné elektrárny stejnou efektivitu, pak bychom rozhodně nepotřebovali dostavbu Temelína. Bohužel i v přírodě je něco za něco. Vnitřní struktura mitochondrií je výsledkem miliónů let vývoje, vše v ní má svou roli. Procesy zpracování energie probíhají za účasti desítek různých účinných látek. Pokud je některé z těchto látek málo, pak se cykly výroby a skladování energie prostě zastaví, a to je hlavní problém.
Zdravý, dobře živený jedinec má dostatečnou rezervu všech těch potřebných látek. Pokud ovšem narazí na extrémní stres, dlouhodobé přetížení nebo vyčerpávající nemoc, jdou stavy rezerv rychle pod kritickou hodnotu. Taková porucha se označuje jako mitochondriální dysfunkce. Jejím důsledkem na úrovni buňky je pokles produkce ATP (adenosintrifosfát), což je vlastně hlavní buněčné palivo. Odborníci to nazývají bioenergetické selhání. Mimochodem – při výrobě ATP vzniká docela dost volných kyslíkových radikálů. O těch už jste jistě slyšeli. Mitochondrie se jich musí zbavit. Jak jinak než za pomoci antioxidačních molekul.
Typickým příkladem bioenergetického selhání jsou těžká onemocnění, hlavně s nutností intenzivní péče (ARO, intenzivní péče). Pokud nemocný tuto fázi svého boje zvládne, pak rozhodně nemá vyhráno. Mitochondrie se musí vzpamatovat. Proto jsou také tito nemocní dlouhodobě unavení, s úbytkem svalové hmoty, náchylní k infekcím.
Patří sem i covid?
Jistě vás napadne – co infekce COVID-19? Zcela správná úvaha. To je ještě větší mitochondriální malér. Ta malá „breberka“ z Orientu totiž napadá přímo membránu (zevní obal a součást vnitřní struktury) mitochondrie, a tím ji vyřazuje z funkce. Odborníci tento děj označují jako „unesenou mitochondrii“. K přímému poškození funkce plic a tvorbě krevních sraženin se tak přidá i enormní pokles výkonu všech „elektrárniček“ našeho těla. Doufejme, že COVID-19 nebude navěky tím hlavním problémem pro naše zdraví.
Funkce mitochondrií nás musí zajímat i do budoucna. Ukazuje se, že se podílí na vzniku a rozvoji značného množství nemocí, u kterých jsme dříve vůbec netušili, proč vznikají. Patří sem i tzv. neurodegenerativní onemocnění – např. Alzheimerova nemoc, Parkinsonova nemoc. Znáte, že?
Jak se bránit?
Jak tedy tyto malinké mitochondrie připravit na zátěž a chránit je? To je otázka za milióny. Tzv. mitochondriální biologie a mitochondriální medicína je tak nová záležitost, že i současní studenti medicíny se s nimi potkají jen okrajově. Zároveň je to ale biologické odvětví, kde výzkum letí neskutečnou rychlostí dopředu. Díky tomu dnes už víme, že dostatečné zásobení těla těmi molekulami, které se podílejí na výrobě ATP, může být dobrou ochranou i prevencí. Také tušíme, že správná funkce mitochondrií má co do činění s dlouhověkostí.
Které látky vám doporučíme?
Rozhodně to nejlepší, co se dá z doplňků stravy ve světě sehnat. Jak již bylo řečeno, zpracování energie v mitochondriích je proces o mnoha krocích. Má tedy smysl doplnit kombinaci klíčových látek – enzymů nebo koenzymů. Jsou to koenzym Q10, PQQ® (pyrrolochiolonochinon) a NADH (nikotinamidadenindinukleotid). Tyhle tři látky v mitochondrii fungují ve vzájemné závislosti.
Celý proces ukládání a spotřeby energie je z hlediska chemického přenosem elektronů. Zde na sebe přímo navazují koenzym Q10 a NADH. Přes další molekulu (LDH) je do této řady zařazen i PQQ®. Všechny tři molekuly si tedy takříkajíc předávají elektrony z ruky do ruky. Má proto smysl podávat všechny tři preparáty dohromady. Pro účely úpravy funkce mitochondrií se nemá cenu snažit rozklíčovat, který přípravek je k čemu dobrý, prostě trojkombinace funguje nejlépe dohromady.
Názvy látek se opravdu učit nemusíte.
Postačí, když si zapamatujete názvy produktů:
Pak je tu takový buněčný mitochondriální všeuměl - údržbář jménem Robuvit®. Obsahuje roburiny z francouzského dubového dřeva, které zvyšují efektivitu obnovy poškozených mitochondrií.
A jen tak mimochodem - antioxidanty potřebujeme pro mitochondrie také. Ty vám ovšem radit nemusím, zná je každý finclubák. Já osobně bych volil Selenitabs multi. Vy máte právo volby. Jako dnes ve všem.