Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je rostlina, jejíž plody obsahují komplex flavonolignanů označovaný jako silymarin. Nejaktivnější složkou je silybin (silibinin). Výtažky z ostropestřce mají dlouhou tradici používání v medicíně i v doplňcích stravy.
Nejvíce se silymarin zkoumá pro hepatoprotektivní působení. Může ovlivňovat mechanismy spojené s oxidačním stresem, zánětem a poškozením jaterních buněk a podporovat jejich regenerační procesy. V klinické praxi se intravenózní silibinin (Legalon SIL) používá při otravě muchomůrkou zelenou.
Co z dostupných dat nevyplývá: Tvrzení o obecné „detoxikaci organismu" výrazně překračují to, co lze z klinických dat o ostropestřci vyvodit. Detoxikační procesy jsou přirozenou funkcí jater. Ostropestřec se zkoumá především v situacích, kdy je jaterní tkáň akutně nebo chronicky zatížena či poškozena.
- Lidé se zvýšenými jaterními enzymy nebo diagnostikovaným NAFLD (v dohodě s lékařem)
- Lidé s anamnézou dlouhodobé alkoholové zátěže nebo s dlouhodobou medikací zatěžující játra
- Podpora při léčbě hepatotoxickými léky, vždy po konzultaci s ošetřujícím lékařem
- Jako doplněk léčby chronické hepatitidy C, kde jsou dostupná data omezená, ale některé studie naznačují možný přínos
Ostropestřec je vhodné chápat jako látku zkoumanou v souvislosti s jaterním poškozením, nikoli jako prostředek k obecné „detoxikaci" organismu.
Silymarin je komplex flavonolignanů (silibinin A a B, isosilibinin, silychristin, silydianin) extrahovaný ze semen ostropestřce mariánského (Silybum marianum); silibinin tvoří přibližně 50 % směsi a patří k jejím hlavním biologicky aktivním složkám. Standardizované extrakty jsou definovány na 70–80 % silymarinu. Perorální biologická dostupnost je nízká a proměnlivá (přibližně 23–47 % dle dat LactMed) a závisí na formulaci. Jsou doloženy antioxidační účinky (záchyt ROS, chelace Fe³⁺, navýšení GSH a SOD), protizánětlivé účinky (inhibice NF-κB a COX-2) a antifibrotické mechanismy (inhibice aktivace jaterních hvězdicových buněk prostřednictvím TGF-β a PDGF), dále aktivace dráhy Nrf2/ARE. Tyto mechanismy jsou primárně doloženy v buněčných a zvířecích modelech; jejich přímý klinický význam při perorálním užívání u člověka zůstává omezeně doložen.
Klinická evidence je nekonzistentní. Meta-analýza Shahsavari et al. 2025 (55 RCT, n = 3 545) nalezla statisticky významný pokles ALT a AST, avšak s extrémní heterogenitou (I² = 93 %) a přítomným publikačním zkreslením; reálná velikost efektu je proto nejistá. Randomizovaná studie Navarro et al. 2019 (NASH, n = 116) nezjistila statisticky významné zlepšení histologie jater ani ALT/AST oproti placebu. Studie SyNCH (Fried et al. 2012; HCV, n = 154) neprokázala virologický ani biochemický přínos. AASLD (American Association for the Study of Liver Diseases) nedoporučuje silymarin jako léčbu NASH vzhledem k absenci přesvědčivého histologického přínosu. Health Canada klasifikuje silymarin jako přírodní zdravotní přípravek (natural health product, NHP): maximum 600 mg silymarinu denně, maximálně 200 mg na jednu dávku.
| Mechanismus | Molekulární cíl | Úroveň důkazu |
|---|---|---|
| Záchyt ROS a chelace Fe³⁺ | Volné radikály, ionty Fe³⁺ | Preklinický (in vitro/zvířecí) |
| Zvýšení GSH, SOD a GPx | Antioxidační enzymy a glutathion | Preklinický |
| Inhibice NF-κB a COX-2 | Transkripce prozánětlivých genů | Preklinický |
| Potlačení TNF-α a IL-6 | Prozánětlivé cytokiny | Preklinický |
| Aktivace Nrf2/ARE | Antioxidační genová exprese (HO-1) | Preklinický |
| Inhibice aktivace jaterních hvězdicových buněk (HSC) | PDGF-indukovaná proliferace; TGF-β signalizace | Preklinický |
| Snížení depozice kolagenu | Myofibroblastická konverze; α-SMA exprese | Preklinický |
| Pokles ALT a AST | Integrita hepatocytů | Klinický (meta-analýzy; efekt nejistý, I² = 93 %) |
Farmakokinetika: Biologická dostupnost 23–47 % (LactMed); rozsáhlá konjugace glukuronidací a sulfatací v játrech (fáze II); eliminace žlučí a močí; krátké eliminační poločasy; při standardních dávkách je kumulace nízká. Formulace s vyšší biologickou dostupností: silibinin-fosfatidylcholinový komplex (Siliphos®) a nanočásticové formy.
| Autoři (rok) | Design / populace | Intervence a dávka | Hlavní výsledek | Hodnocení | PMID/DOI |
|---|---|---|---|---|---|
| Navarro et al. 2019 | Dvojitě zaslepená RCT; NASH bez cirhózy; n = 116; 48 týdnů | Placebo / 420 mg TID / 700 mg TID silymarinu | Bez statisticky významného zlepšení NAFLD Activity Score (histologie) ani ALT/AST oproti placebu | Negativní; dobře navržená studie | DOI 10.1371/journal.pone.0221683 |
| Fried et al. 2012 (SyNCH) | Dvojitě zaslepená RCT; chronická HCV po neúspěšné IFN léčbě; n = 154; 24 týdnů | Silymarin 420 mg 3×/den; 700 mg 3×/den; 700 mg 1×/den oproti placebu | Žádný statisticky významný benefit na sérový ALT ani virovou nálož u žádné dávky oproti placebu | Negativní; multicentrická Dvojitě zaslepená RCT | 22061484 |
| Kalopitas et al. 2021 | Meta-analýza 8 RCT; NAFLD/MAFLD; n = 587 | Silymarin oproti placebu nebo aktivnímu komparátoru | Statisticky ↓ALT, ↓AST, ↓glykémie nalačno, ↓triglyceridů; kvalita studií nízká až střední | Pozitivní signál; omezením je malý počet studií a jejich nízká kvalita | DOI 10.1016/j.nut.2020.111092 |
| Shahsavari et al. 2025 | Meta-analýza 55 RCT; různé jaterní diagnózy; n = 3 545 | Silymarin oproti placebu nebo komparátoru | Statisticky ↓ALT a ↓AST; ALP bez celkového efektu; I² = 93 %; přítomen publikační bias; po korekci metodou trim-and-fill byl účinek malý | Pozitivní signál při nejistém efektu pro extrémní heterogenitu | DOI 10.1186/s12906-025-04886-y |
| Erfanian et al. 2024 | Dvojitě zaslepená RCT; ženy s gynekologickým karcinomem na chemoterapii; n = 100; 6 týdnů | Silymarin 140 mg 2×/den oproti placebu | Celkový pokles ALP ani bilirubinu statisticky neprokázán oproti placebu; hepatoprotektivní přínos nejasný | Výsledky nejsou jednoznačné; interpretace vyžaduje opatrnost | DOI 10.1186/s12906-024-04627-7 |
| Parametr | Hodnota / poznámka |
|---|---|
| Standardní dávka silymarinu | 420 mg/den rozdělených do 3 dávek (140 mg 3×) |
| Rozsah studijních dávek | 140–2 100 mg silymarinu denně |
| Maximální dávka podle Health Canada (NHP) | 600 mg silymarinu/den; max 200 mg na jednu dávku |
| Délka léčby v RCT | 3 týdny – 12 měsíců |
| Standardizace extraktu | 70–80 % silymarinu; obsah v různých přípravcích se může výrazně lišit |
| Forma s vyšší biologickou dostupností | Silibinin-fosfatidylcholin (Siliphos®); nanočásticové formulace |
Těhotné: Data z klinických studií jsou nedostatečná pro závěry o bezpečnosti v těhotenství. Health Canada explicitně označuje dostupná data jako nedostatečná. Doporučená opatrnost vychází z nedostatku bezpečnostních dat, nikoli z prokázaného rizika.
Kojící: Dle LactMed nebyly flavonolignany ani jejich metabolity v dostupných studiích detekovatelné v mateřském mléce (omezené analytické metody). LactMed hodnotí riziko nežádoucích účinků u kojeného dítěte jako nepravděpodobné. Data jsou omezená; o případné suplementaci je vhodné rozhodnout individuálně po konzultaci s lékařem.
Děti: Existuje jedna randomizovaná pilotní studie u dětí s akutní lymfoblastickou leukémií (milk thistle 5 mg/kg oproti placebu; n = 50; Ladas et al. 2010, PMID 20937648) bez průkazu snížení ALT/AST. Standardní pediatrické dávkování není stanoveno; použití u dětí proto patří do specializované péče.
Senioři: Bez věkově specifické kontraindikace. Při polyfarmakoterapii je vhodné individuálně posoudit možné lékové interakce, zejména s warfarinem a antidiabetiky.
Těžká jaterní insuficience / cirhóza: Silymarin není považován za příčinu jaterního poškození (LiverTox skóre E). Farmakokinetika může být u pokročilé cirhózy pozměněná; doporučuje se zahájit nižšími dávkami a stav pacienta průběžně sledovat.
| Lék / skupina | Mechanismus | Klinická relevance | Doporučení |
|---|---|---|---|
| Warfarin a kumariny | Inhibice CYP2C9 in vitro; možné zpomalení metabolismu warfarinu | Byl publikován jeden případ zvýšeného INR po přidání ostropestřce; četnost klinicky relevantní interakce neznámá | Kontrola INR při zahájení nebo vysazení silymarinu; případná úprava dávky antikoagulancia dle výsledku |
| Perorální antidiabetika | Možné zlepšení inzulinové senzitivity a glykémie (nestandardizovaný mechanismus) | Malé klinické studie naznačily pokles glykémie; interakce nebyla robustně prokázána | Sledování glykémie při souběžném užívání, zejména v úvodu léčby |
| Léky metabolizované prostřednictvím CYP3A4 | Inhibice CYP3A4 in vitro; klinické studie neprokázaly výrazný klinický účinek při standardních dávkách | Nízká klinická relevance; nelze vyloučit u citlivých pacientů s polyfarmacií | Individuální posouzení; případná konzultace s klinickým farmakologem |
| Cytostatika / imunosupresiva | Mechanismus neznámý; klinická data chybí | Nelze hodnotit | Konzultace s onkologem nebo farmakologem před zahájením silymarinu |
Hypersenzitivita: Pacienti s alergií na rostliny čeledi hvězdnicovité (Asteraceae/Compositae) (heřmánek, arnika, pelyněk, ambrosie) jsou ohroženi zkříženou alergickou reakcí. Health Canada uvádí hypersenzitivitu na Asteraceae jako kontraindikaci. Vzácně byly popsány závažnější alergické reakce.
Těhotenství a kojení: Doporučuje se opatrnost z důvodu absence dostatečných bezpečnostních dat; nejde o kontraindikaci na základě prokázaného rizika.
Děti: Bez stanoveného dávkování a dostatečné klinické evidence; mimo specializovaná pracoviště se nepodává.
Hepatotoxicita silymarinu: Silymarin není znám jako příčina klinicky zjevného poškození jater. LiverTox hodnotí milk thistle skórem E (nepravděpodobná hepatotoxicita). Rutinní sledování ALT/AST pouze z důvodu užívání silymarinu není indikováno; monitorace může být potřebná z důvodu primárního onemocnění.
Nežádoucí účinky: Silymarin je obecně dobře snášen. Nejčastěji jsou hlášeny mírné gastrointestinální obtíže (nadýmání, nevolnost, průjem), kožní reakce při alergii a vzácně bolest hlavy. Závažné nežádoucí účinky jsou vzácné.
Silymarin má dobře popsané antioxidační, protizánětlivé a antifibrotické mechanismy; jsou primárně doloženy v buněčných a zvířecích modelech. Perorální biologická dostupnost je nízká a variabilní (23–47 %) a závisí na formulaci.
Klinické důkazy pro významný terapeutický účinek na jaterní onemocnění jsou omezené. Meta-analýzy naznačují pokles ALT a AST, ale extrémní heterogenita (I² = 93 %) a publikační zkreslení znemožňují spolehlivě určit velikost účinku o velikosti efektu. Histologické zlepšení u NASH nebylo prokázáno (Navarro 2019). U HCV nebyl prokázán virologický ani biochemický benefit (SyNCH, Fried 2012). AASLD proto nedoporučuje silymarin jako léčbu NASH.
Dávkování: 420 mg silymarinu/den (140 mg 3×); standardizovaný extrakt 70–80 %. Health Canada: max 600 mg/den, max 200 mg na dávku. Interakce: sledujte INR u warfarinu; glykémii u antidiabetik; zvýšená opatrnost u léčiv s úzkým terapeutickým rozmezím, ale klinicky průkazné interakce jsou vzácné. Bezpečnost: kontraindikace alergie na Asteraceae; opatrnost v těhotenství a kojení; pediatrické dávkování nestanoveno.