Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je rostlina, jejíž plody a semena obsahují komplex flavonoidů označovaný jako silymarin. Nejaktivnější složkou je silybin (silibinin). Výtažky z ostropestřce se používají v medicíně i jako doplňky stravy – a to s výrazně delší tradicí než většina jiných rostlinných přípravků.
Hlavní vědecky zdokumentovaný efekt je hepatoprotektivní: silymarin chrání jaterní buňky před poškozením toxiny, alkoholem a zánětem, a zároveň podporuje regeneraci jaterní tkáně. V klinické praxi se v nitrovenózní formě (Legalon SIL) používá při otravách muchomůrkou zelenou.
Kde se data zastavují: Efekty na „detoxikaci organismu" ve smyslu obecného čištění jsou výrazně nadhodnoceny marketingem. Játra se detoxikují sama – ostropestřec jim může pomoci v situacích jejich akutního nebo chronického poškození.
- Lidé s elevovanými jaterními enzymy nebo diagnostikovaným NAFLD (v dohodě s lékařem)
- Osoby s chronicky vyšší zátěží jater (alkohol v anamnéze, dlouhodobá medikace)
- Podpora při léčbě hepatotoxickými léky – po konzultaci s ošetřujícím lékařem
- Doplněk k léčbě chronické hepatitidy C (omezená data, ale signál v studiích)
Ostropestřec není „detox" v marketingovém slova smyslu. Slovo „detoxikace" na obale doplňku nemá regulatorní základ – játra fungují autonomně. Ostropestřec může pomoci, když jsou poškozená.
Silymarin je komplex flavonolignanů (silibinin A a B, isosilibinin, silychristin, silydianin) extrahovaný ze semen ostropestřce mariánského (Silybum marianum); silibinin tvoří přibližně 50 % směsi a je nejaktivnější složkou. Standardizované extrakty jsou definovány na 70–80 % silymarinu. Perorální biologická dostupnost je nízká a proměnlivá (přibližně 23–47 % dle dat LactMed) a závisí na formulaci. Jsou doloženy antioxidační účinky (záchyt ROS, chelace Fe³⁺, navýšení GSH a SOD), protizánětlivé efekty (inhibice NF-κB a COX-2) a antifibrotické mechanismy (inhibice aktivace jaterních hvězdicových buněk prostřednictvím TGF-β a PDGF), dále aktivace dráhy Nrf2/ARE. Tyto mechanismy jsou primárně doloženy v buněčných a zvířecích modelech; jejich přímá klinická relevance pro perorální suplementaci u lidí zůstává limitovaně prokázaná.
Klinická evidence je nekonzistentní. Meta-analýza Shahsavari et al. 2025 (55 RCT, n = 3 545) nalezla statisticky významný pokles ALT a AST, avšak s extrémní heterogenitou (I² = 93 %) a přítomným publikačním biasem; reálná velikost efektu je proto nejistá. Randomizovaná studie Navarro et al. 2019 (NASH, n = 116) nezjistila statisticky významné zlepšení histologie jater ani ALT/AST oproti placebu. Studie SyNCH (Fried et al. 2012; HCV, n = 154) neprokázala virologický ani biochemický benefit. AASLD (American Association for the Study of Liver Diseases) nedoporučuje silymarin jako léčbu NASH pro nedostatek průkazného histologického benefitu. Health Canada klasifikuje silymarin jako natural health product (NHP): maximum 600 mg silymarinu denně, maximálně 200 mg na jednu dávku.
| Mechanismus | Molekulární cíl | Úroveň důkazu |
|---|---|---|
| Záchyt ROS a chelace Fe³⁺ | Volné radikály, ionty Fe³⁺ | Preklinický (in vitro/zvířecí) |
| Navýšení GSH, SOD a GPx | Antioxidační enzymy a glutathion | Preklinický |
| Inhibice NF-κB a COX-2 | Transkripce prozánětlivých genů | Preklinický |
| Potlačení TNF-α a IL-6 | Prozánětlivé cytokiny | Preklinický |
| Aktivace Nrf2/ARE | Antioxidační genová exprese (HO-1) | Preklinický |
| Inhibice aktivace HSC | PDGF-indukovaná proliferace; TGF-β signalizace | Preklinický |
| Snížení depozice kolagenu | Myofibroblastická konverze; α-SMA exprese | Preklinický |
| Pokles ALT a AST | Hepatocytová integrita | Klinický (meta-analýzy; efekt nejistý, I² = 93 %) |
Farmakokinetika: Biologická dostupnost 23–47 % (LactMed); rozsáhlá konjugace glukuronidací a sulfatací v játrech (fáze II); eliminace žlučí a močí; krátké eliminační poločasy; kumulace při standardních dávkách nízká. Formulace s vyšší biologickou dostupností: silibinin-fosfatidylcholinový komplex (Siliphos®) a nanočásticové formy.
Záměrně zahrnuje negativní i pozitivní výsledky; citace ověřeny vůči originálu.
| Autoři (rok) | Design / populace | Intervence a dávka | Hlavní výsledek | Hodnocení | PMID/DOI |
|---|---|---|---|---|---|
| Navarro et al. 2019 | DBRCT; NASH bez cirhózy; n = 116; 48 týdnů | Placebo / 420 mg TID / 700 mg TID silymarinu | Bez statisticky významného zlepšení NAFLD Activity Score (histologie) ani ALT/AST oproti placebu | Negativní; dobře navržená studie | DOI 10.1371/journal.pone.0221683 |
| Fried et al. 2012 (SyNCH) | DBRCT; chronická HCV po neúspěšné IFN léčbě; n = 154; 24 týdnů | Silymarin 420 mg 3×/den; 700 mg 3×/den; 700 mg 1×/den vs. placebo | Žádný statisticky významný benefit na sérový ALT ani virovou nálož u žádné dávky vs. placebo | Negativní; multicentrická DBRCT | 22061484 |
| Kalopitas et al. 2021 | Meta-analýza 8 RCT; NAFLD/MAFLD; n = 587 | Silymarin vs. placebo nebo aktivní komparátor | Statisticky ↓ALT, ↓AST, ↓glykémie nalačno, ↓triglyceridů; kvalita studií nízká až střední | Pozitivní signál; limitace: malý počet a nízká kvalita studií | DOI 10.1016/j.nut.2020.111092 |
| Shahsavari et al. 2025 | Meta-analýza 55 RCT; různé jaterní diagnózy; n = 3 545 | Silymarin vs. placebo nebo komparátor | Statisticky ↓ALT a ↓AST; ALP bez celkového efektu; I² = 93 %; přítomen publikační bias; efekt malý po korekci trim-and-fill | Pozitivní signál při nejistém efektu pro extrémní heterogenitu | DOI 10.1186/s12906-025-04886-y |
| Erfanian et al. 2024 | DBRCT; ženy s gynekologickým karcinomem na chemoterapii; n = 100; 6 týdnů | Silymarin 140 mg 2×/den vs. placebo | Celkový pokles ALP ani bilirubinu statisticky neprokázán vs. placebo; hepatoprotektivní přínos nejasný | Výsledky ambivalentní; data interpretovat opatrně | DOI 10.1186/s12906-024-04627-7 |
| Parametr | Hodnota / poznámka |
|---|---|
| Standardní dávka silymarinu | 420 mg/den rozdělených do 3 dávek (140 mg 3×) |
| Rozsah studijních dávek | 140–2 100 mg silymarinu denně |
| Health Canada NHP maximum | 600 mg silymarinu/den; max 200 mg na jednu dávku |
| Délka léčby v RCT | 3 týdny – 12 měsíců |
| Standardizace extraktu | 70–80 % silymarinu; obsah v různých přípravcích se může výrazně lišit |
| Forma s vyšší biologickou dostupností | Silibinin-fosfatidylcholin (Siliphos®); nanočásticové formulace |
Těhotné: Data z klinických studií jsou nedostatečná pro závěry o bezpečnosti v těhotenství. Health Canada explicitně označuje dostupná data jako nedostatečná. Doporučuje se opatrnost, nikoli s odkazem na prokázané riziko, ale z důvodu absence bezpečnostních dat.
Kojící: Dle LactMed nebyly flavonolignany ani jejich metabolity v dostupných studiích detekovatelné v mateřském mléce (omezené analytické metody). LactMed hodnotí riziko nežádoucích účinků u kojeného dítěte jako nepravděpodobné. Data jsou omezená; rozhodnutí o suplementaci ponechejte na pacientce po konzultaci s lékařem.
Děti: Existuje jedna randomizovaná pilotní studie u dětí s akutní lymfoblastickou leukémií (milk thistle 5 mg/kg vs. placebo; n = 50; Ladas et al. 2010, PMID 20937648) bez průkazu snížení ALT/AST. Standardní pediatrické dávkování není stanoveno; mimo specializovaná pracoviště se silymarin u dětí nepodává.
Senioři: Bez věkově specifické kontraindikace. U polyfarmacie zvažte individuálně lékové interakce, zejména s warfarinem a antidiabetiky.
Těžká jaterní insuficience / cirhóza: Silymarin není považován za příčinu jaterního poškození (LiverTox skóre E). Farmakokinetika může být u pokročilé cirhózy pozměněná; doporučuje se zahájit nižšími dávkami s monitorací stavu pacienta.
| Lék / skupina | Mechanismus | Klinická relevance | Doporučení |
|---|---|---|---|
| Warfarin a kumariny | Inhibice CYP2C9 in vitro; možné zpomalení metabolismu warfarinu | Publikován jeden případ zvýšeného INR po přidání milk thistle; četnost klinicky relevantní interakce neznámá | Kontrola INR při zahájení nebo vysazení silymarinu; případná úprava dávky antikoagulancia dle výsledku |
| Perorální antidiabetika | Možné zlepšení inzulinové senzitivity a glykémie (nestandardizovaný mechanismus) | Malé klinické studie naznačily pokles glykémie; interakce nebyla robustně prokázána | Sledování glykémie při souběžném užívání, zejména v úvodu léčby |
| CYP3A4-dependentní léky (úzký TI) | Inhibice CYP3A4 in vitro; klinické studie neprokázaly výrazný in vivo efekt při standardních dávkách | Nízká klinická relevance; nelze vyloučit u citlivých pacientů s polyfarmacií | Individuální posouzení; případná konzultace s klinickým farmakologem |
| Cytostatika / imunosupresiva | Mechanismus neznámý; klinická data chybí | Nelze hodnotit | Konzultace s onkologem nebo farmakologem před zahájením silymarinu |
Alergická hypersenzitivita: Pacienti s alergií na rostliny čeledi Asteraceae/Compositae (heřmánek, arnika, pelyněk, ambrosie) jsou ohroženi zkříženou alergickou reakcí. Health Canada uvádí hypersenzitivitu na Asteraceae jako kontraindikaci. Vzácně byly popsány závažnější alergické reakce.
Těhotenství a kojení: Doporučuje se opatrnost z důvodu absence dostatečných bezpečnostních dat; nejde o kontraindikaci na základě prokázaného rizika.
Děti: Bez stanoveného dávkování a dostatečné klinické evidence; mimo specializovaná pracoviště se nepodává.
Vlastní hepatotoxicita: Silymarin není znám jako příčina klinicky zjevného poškození jater. LiverTox hodnotí milk thistle skórem E (nepravděpodobná hepatotoxicita). Rutinní monitorování ALT/AST jako bezpečnostní opatření pro samotný silymarin není indikováno; monitorace může být potřebná z důvodu primárního onemocnění.
Nežádoucí účinky: Silymarin je obecně dobře snášen. Nejčastěji jsou hlášeny mírné gastrointestinální obtíže (nadýmání, nevolnost, průjem), kožní reakce při alergii a vzácně bolest hlavy. Závažné nežádoucí účinky jsou vzácné.
Silymarin má dobře popsané antioxidační, protizánětlivé a antifibrotické mechanismy; primárně doloženy v buněčných a zvířecích modelech. Perorální biologická dostupnost je nízká a variabilní (23–47 %) a závisí na formulaci.
Klinická evidence pro smysluplný terapeutický efekt na játra je limitovaná. Meta-analýzy naznačují pokles ALT a AST, ale extrémní heterogenita (I² = 93 %) a publikační bias znemožňují spolehlivý závěr o velikosti efektu. Histologické zlepšení u NASH nebylo prokázáno (Navarro 2019). U HCV nebyl prokázán virologický ani biochemický benefit (SyNCH, Fried 2012). AASLD proto nedoporučuje silymarin jako léčbu NASH.
Dávkování: 420 mg silymarinu/den (140 mg 3×); standardizovaný extrakt 70–80 %. Health Canada: max 600 mg/den, max 200 mg na dávku. Interakce: sledujte INR u warfarinu; glykémii u antidiabetik; zvýšená bdělost u léků s úzkým TI, ale klinicky průkazné interakce jsou vzácné. Bezpečnost: kontraindikace alergie na Asteraceae; opatrnost v těhotenství a kojení; pediatrické dávkování nestanoveno.